Oprámy v Horní Bříze

Oprámy v Horní Bříze jsou již nečinné lomy, kde se v minulosti těžil kaolin. Na začátku 60. let byl z kaznějovské chemičky vybudován kalovod, který přiváděl do lomů nebezpečné látky, které se zde postupně ukládaly. Teprve později se ukázalo, že tyto látky mohou prosakovat i do podzemních vod. Na základě této skutečnosti byla vybudována síť monitorovacích vrtů, které by měly sloužit jako odběrová místa pro následné rozbory. V povrchové vodě a v okolí oprámů byly zjištěny nadlimitní hodnoty rtuti, niklu, olova, naftalenu, sodíku, chloridů, dusičnanů, manganu kobaltu nebo organického uhlíku C10–C40, což vše nasvědčuje antropogennímu znečištění, přičemž celková mocnost kalů v oprámech se odhaduje na 27 666 m3. To vše v souhrn může představovat velké riziko pro podzemní vody, i s ohledem na to, že nedaleko se nachází jímací zdroje podzemních vod Býkov a Horní Bříza. Na druhé straně oprámy dodávají celému území vlhké mikroklima, které přispívá k jeho heterogenitě, a to podporuje vyšší druhovou diverzitu. V oprámech a blízkém okolí nalézáme chráněné druhy obojživelníků (skokan štíhlý, ropucha obecná, čolek obecný, čolek horský) nebo také zajímavé druhy motýlů, kteří jsou zde předmětem výzkumu Západočeského muzea v Plzni (společně s pavouky, brouky a houbami) – např.: lišejníkovec čtveroskvrnný, bourovec zejkovaný, bourovec hlohový, hřbetozubec plachý, ohniváček celíkový, otakárek fenyklový, a dokonce i přástevník kostivalový, který je chráněn evropskou legislativou NATURA 2000. Z ochranářského hlediska je důležité udržet tyto staré lomy po těžbě kaolinu ve stavu blízkém přírodě a zabránit jejich sanaci takovým zpusobem, kdy by oprámy zanikly. Nicméně měl by se klást větší důraz na to, aby zde byla zajištěna obnova nefunkčních monitorovacích vrtů pro jasný přehled o vývoji znečištění spodních vod nebezpečnými látkami, které můžou ohrozit lidské zdraví.  

Autor: Jan Walter
Fotografie: František Pikl